BAHENNÍ KOUPEL

Tenhle příběh mám z vyprávění, a proto mohlo dojít k nepřesnostem. Taktéž prosím o toleranci neznalosti vojenských pojmů.

To bylo v době, kdy jsem ještě vesele sbírala houby a můj táta musel povinně na vojnu. Jejich vojenská jednotka, skládající se ze tří vozů: jedné Tatry plné kabelů na cívkách a dvou vejtřasek - radiostanic, měla mít cvičení. Vždy jedna radiostanice měla čtyřčlennou posádku: řidič, dva radiotelegrafisté a technik. Právě technik byl můj táta.

--------------------------------------------------------------------------------


Po nějaké době jízdy se jejich veliteli zalíbila taková pěkná loučka u lesa. Zde se tedy zřídí radiostanice. Ale jeden neomalený šofér si dovolil oponovat, že to není právě dobrý nápad, louka je příliš mokrá a bahnitá, těžká auta tam snadno zapadnou. Velitel ale nekompromisně pronesl: ,,Plňte rozkaz, vojíne!"
Tak tedy tři přetížené vojenské vozy vjely na louku. Ale co to? Drzý řidič měl pravdu a všechna auta opravdu zapadla až po podvozek do bahna.


Byla tedy zavolána pomoc. Přijela právě zrenovovaná Tatra s navijákem. Lano jako první připevnili k tátově V3S, do které se mimochodem dalo zvenčí vcházet bez překonávání výškového rozdílu. Vojáci si mezi sebou povídali, že to nemůže dopadnout dobře, auto je na naviják zapadlé příliš hluboko. Lepší je prvně bláto odkopat. A měli pravdu. Vejtřaska přišla o blatník.
Jenže při této akci nějakým mně neznámým způsobem nakonec zapadla do bláta i Tatra s navijákem. Tak tedy lano z navijáku přivázali ke stromu a že se Tatra sama vytáhne. Ale nevytáhla se. Ztrhal se naviják. Nově vyměněné šrouby se opět ustřihly.

Inu, tedy zavolali na to ženisty. Mezitím vojáci odházeli bláto. Ženisté nařezali a nasekali větve z lesa a tímto materiálem zpevnili cesty pro zapadlá auta, která už bez problémů vyjela. To vše prý trvalo celý týden.

Mezitím táta a jeho kumpáni měli jakési volno. Z původního cvičení se vyklubal oddechový týden. Měli u sebe centrály, které sloužily k výrobě proudu pro vysílače a které hned po prvních nepodařených vyprošťovacích akcích vytáhli, uzemnili a zapojili. Ty se střídaly, protože jedna centrála vydržela běžet asi jen tři hodiny. Jídlo vojáci také měli, byli zásobeni konzervami. Jenže studené jídlo není dobré, proto byl vytažen nelegálně držený vařič, odpojeny vysílače (náhlá porucha) a k centrále připojen vařič. S sebou prý měli i spacáky, takže jim v podstatě nic nescházelo.