,,Klep, Klep," ozvaly se vpátek ráno dveře.
,,Prosím tě, pojď a neblbni, " rozčílila se Šárka na dveře.
,,Klep, klep... já jen, co kdybyste tu něco...," strachoval se Tibor.
,,A co jako?" vylítla naň zase ona.
Tedy Tibor, ujištěn, ža je vítán, vešel.
,,V Bille měli banány a biobanány," povídá zase on po chvíli, ,,Bio byly o 20 Kč levnější. Hádejte, který jsem si koupil."
,,Nenatahuj to!"
,,Tak tedy, koupil jsem si normální, ale vzal jsem si bio," pravil vítězoslavně Tibor.
,,Ty jseš magor. A přili na to u pokladny?" otázela se věcně Šárka.
,,Ne."
,,To máš štěstí, minule na to nějaký ženský přišli."
,,Ale já přece nejsem ženská."
,,Haha," odvětila na to Šárka.
,,Kdo to tu tak zaneřádil?" ozývalo se pondělní ráno z každých úst, které přišly do třídy.
V místnosti byl nevídaný binec, po podlaze se semtam válely i obaly od tyčinek apod. Tento binec jsme sle neučinili my, proto jsme se pochopitelně nehrnuli ani k očistě ( k té bychom se ovšem nehrnuli ani v případě bince vlastnoručně učiněném).
,,Protože děláte ne mě neustále ksichty, když máte něco dělat, tak jsem vám ke dni dětí koupila ksichty," překvapila nás pánčelka 1.6. nevídaným darem, který se skládal z gumových obličejů určených ke konzumaci.
,,Co je s Tiborem?" zeptala se pánčelka, když dnes slyšela dokonce i špendlík na zem upadnout.
,,Nevetší dítě chybí," zajásala Linda a už se chystala i na Tiborův díl sladkostí.
,,Dave, kde jsem byla? Na záchytce?" zjišťovala posléze pánčelka důvod jeho páteční nepřítomnosti.
,,Dave se prvně znechuceně zatvářil, ale pak uznal, že má pánčelka téměř pravdu a že ho má dobře prokouklého: ,, No skoro, slavil jsem s kámošem maturitu, kterou neudělal a moje státnice, který jsem taky neudělal."
,,A Tibor, myslíte, že je na tom dnes obdobně?
,,Nene, ten je nachlazenej, takže zůstane doma celej tejden," informoval Dave.
,,Tak kvůli nachlazení zůstane doma týden... No jo, ti chlapi."
,,Honziku, tu picu jsem neobjednala, tak pro ni nechod," napsala Honzovi babička SMS. Honzu to tak rozesmálo, že to okamžitě musel všem ukázet a ten kdo si ji přečetl se taktéž rázem rozchechtal. Musím uznat, že Honza má velice vtipnou babičku.
Odpoledne jsem měla cestu směr Kaufland, proto se ke mě přidala Lucie, která si tam chtěla nakoupit samé sarapatičky za třicet korun, které má tento řetězec v současné době v akci. Smilovla jsem se a šla s ní i do Planea, prý potřebuje asi pro babičku CD přehrávač. Když jsem došly k regálu s těmito spotřebiči, zabránila jsem jí možnosti přivýdělku. Za námi se totiž nacházela skleněná vitrína, u které tam tím svým dlouhým deštníčkem neartikulovaně všemi směry manipulovala.
Když naše zoufalství zmerčil prodavač, jal se nám pomoci a tázal se slušně po našem přání.
,,Já ci eaký dprhávač, ae oi sou všechy drý, se buu uset omluit s ráchou, on se ude uset omuvit s amkuo, otoze o cem ád abičce k arozam. Ae tdy ou echny ahyý, akž neviím. To uee uset rozodout bácha ebo amka. o udem atit ohromay, emate eakou akcií?" vysvětlila mu Lucie důvod své přítomnosti v tomto obchodě.
,,On na ni nevěřícně zíral, protože očividně nerozměl. Kdo Lucii chvilku nezná, mívá problémy jí rozumět. Abych to objasnila: Lucie prodavači řekla, že její babička bude mít narozeniny a společně s mamkou a bratrem jí chtějí koupit CD přehrávač, jenže tu mají všechny moc drahé, protože nejsou v akci, a proto se musí s nimi ještě domluvit.
,,Dobře-e-e," pravil nakonec prodavač, aby nevypadal, jako že namá o zákaznici patřičný zájem.
,,To tu máte všechny jenom přes 800 Kč?"
,,Vpodstatě ano."
,,Tenhle je levnější, ten stojí jenom 600."
,,Ale ten je jenom na kazety."
,,A proč není taky na CD?
,,Na CD i na kazety je například tento červený."
,,Ale ten je moc drahej."
,,Tak tedy jenom na CD, třeba tento?"
,,Sem se ale nedá strkat kazeta," konstatovala Lucie.
,,Vždyť jsem říkal, že to je jenom na CD," začal ztrácet trpělivost prodavač.
,,Aha."
,,Tak já se ještě domluvím s bráchou, on se zeptá mamky, apk se teda dohodneme a kdyžtak přijdem, jo?"
,,Ano, dobře," oddechl si prodavač, když viděl, že už odcházíme. Já si oddechla taktéž, přece jenom Lucii jsem odmítnout nechtěla, ale takhle se s ní ztrapňovat. Ještě, že do toho obchodu nepřijdu, jak je rok dlouhý.
Úterní ráno byl stav třídy z hlediska četnosti odpadového materiálu rozprostírajícím se po zemi stejný jako v pondělí, ne-li horší. Evidentně tu někdo stávkuje.
,,Už do toho solárka, prosím tě, nechoď," zhodnotil věcně Šárčinu vizáž Dave.
,,Proč?!"
,,Vypadáš už fakt jako negr," zdůvodnil svůj návrh Dave. Šárku to tak vytočilo, že pouze pravila:
,,Rasisto."
,,Ale už tě to tam dole nepálí, viď? " zeptala se zúčastněně Linda.
,,Vy jste blbí..."
Protože 19. června nám končí školní rok, bylo zahájeno seriózní jednání o neformálním ukončení, konajícím se ve vhodné špeluňce. Po řádné diskusi, při které na Lucii přicházely infarktové stavy, jsme se předběžně dohodli na 23. 6., kdy budeme grilovat jednoho kolegu. Tedy skorokolegu, či-li vepříka.
Akce se pravděpodobně bude konat na zahrádce jedné seriózní restaurace patřící strýci naší Lucie. Ten měl volno, jak se Lucie po telefonickém hovoru dozvěděla, pouze 23. nebo 24. 6. O vhodnosti těchto dvou pracovních dnů někteří zkušenější váhali, proto o to víc na Lucii přicházely mrákoty, že se to prý musí objednat hned teď, nebo nikdy. Někteří jedinci se tedy rozhodli dělat si z ní opět srandu a začali mít ještě další návrhy ohledně zmíněné kalby a že nevědí, zda je vůbec dobrý nápad grilovat, že je to třeba ještě řádně promyslet.
Žádné komentáře:
Okomentovat