V pátek měla v Dělňáku ples průmyslovka. I jeden lístek se nějak neprozřetelně zatoulal ke mně a jeden ke kámošce Báře. I když jsme prvně nechtěly jít, protože jsme děsně "chudé" :-), dopadlo to takhle. V páteční podvečer třináctého jsem přišla k ní, abychom si společně udělaly zánovní obličeje a vlasy. No a protože jsme vážně momentálně neměly moc peněz, tak se musela kalba zahájit ještě doma, kde to je levný. V tom jejich množství se ta vypařená troška ztratí :-P
Částečně ovíněné jsme vyrazily směr místo konání. Počasí celý ten den bylo jak na apríla: chvilku déšť, chvilku slunce, chvilku hic, chvilku zima... no, cestu jsem přežily v rámci možností dobře.
Samozřejmě to byl maturitní ples, tak jsme se pokochaly nástupem maturantů v dešti drobáků. Naštěstí to přežili všichni, i když dostat do hlavy padesátikorunou není zrovna dvakrát příjemná věc. Někteří borci na ně házeli ještě padesátníky. Po vyprázdnění svých číší se maturanti vrhli na sběr kovový mincí z podlahy. Řídili se u toho jediným pravidlem: Hamty, hamty, ať má víc než tamty. K tomuto účelu skvěle posloužily i občanské průkazy, použité stejným zbůsobem jako hrablo na sníh. Až si všichni nahamťali, dostal prostor pan Smeták. Nějaký dobrodinec se jal zametat padesátníky. Pak ještě sólo maturantů s rodiči a jde se na věc. Na parket se vrhla široká veřejnost.
Milujeme dechny, nemají prostě chybu! Zamíříme k baru na panáka. Za nějakou dobu stál stejný panák už o 5 Kč více. Asi počítají už s nameteností zákazníků a neschopnosti matematických úkonů. Proto jsme se prozřetelně opily už doma. Nicméně většině lidí tato maličkost náladu nekazí, pomalu upadají do limbu a tudíž náhle rostoucí ceny přičítají tomuto stavu. Tak pak zase chvíli trsáme. Jeden maník tam kultivovaně tancuje s panem Smetákem, který už má po směně, tak si chce také pobavit. Přesně o půlnoci sem tam maturanti v hloučích pošlapali svoje šerpy. Žádné půlnoční překvapení ale neměli.
Rozhodly jsme se, že už vypadneme a zapadneme na nějakou diskotéku. Jdeme do Pejra, i když víc fajn by byl Fajn. Jsou tu samí opálení, kteří jsou ještě ke všemu nechutně dotěrní. Tak to raději po chvíli zabalíme a jdeme domů. Tedy já jdu a Bára jenom paroduje chůzi, protože se jí viklá podpatek.
Žádné komentáře:
Okomentovat