4. května 2009 v 16:28
Prvním optimistickým tématem spolužáků dnes ráno byli neonacisté.
,,Teď někdy v Německu bylo při pochodu neonacistů zraněných asi 280 policajtů," vytasil se svou informací Dave.
,,No jo, bylo tom málo policajtů," odpověděl mu Tibor.
,,Jakej je vlastně rozdíl mezi nacisty a neonacisty?" optal se ho Dave.
,,Nacisti už nejsou, neonacisti je novej směr, jaktože to nevíš," odpověděl zase Tibor.
,,Proto sis vzal tu černou košili co?" rýpnul si do něj na opátku Dave.
Vpodstatě to pokračovalo i o němčině, kdy jsme měli písemně překládat nějaké věty, ale potichu. sedíme úplně vzadu, tak to šlo.
,,Petro, jak je vést?" zeptal se Dave.
,,Führen."
,,Cože? Einführen?" zeptal se zjevně nahluchý Dave.
,,Ne führen, jako Führer," chytil se Tibor svého oblíbeného tématu, o kterém čte i všechno možné.
,,Sakra, já chci psát Firma a píšu Führer," rozčílil se na Tibora Dave.
,,Když se můžou srocovat komunisti, proč by nemohli nacisti," začal mudrcovat Tibor.
,,Prostě to tak je, no."
,,Nacisti mohli být v Anglii i za války."
,,Tak ti byli všude."
,,Všude ne, ale neonacisti jsou všude. Hele, vždyť máš i izraelský neonacisty," rozvíjel dál svou myšlenku Tibor.
,,To kecáš!"
,,Nekecám. To jsem jednou četl článek, kterej měl i nadpis Izraelští neonacisté zbili své soukmenovce."
Diskuse pokračovala dál a drsněji, ale pak bychom mohli vypadat jako velcí rasisté vůči jedněm našim spoluobčanům a to nejsme, nám vadí jen určitý typ chování.
Nevím, jaká konstelace hvězd TO zapříčinila, ale o přestávce začal Tibor pět patrně oblíbenou píseň svého útlého mládí od skupiny Lunetic, určené hlavně pro opačné pohlaví:
,,Nepřines´ mě čáp, to už vím, jsi moje máma, tak na co mi lhát, vždyť já o tom sním, že zase půjdem si hrát. Proto..."
,,Ty jo, jak to zná!" zavýskla nadšeně Linda.
,,...zůstávám tu s tebou, na WC budeš spát zevnitř uzamčený. Chci říct touhletou cestou
..." pokračoval dál Tibor.
,,Jseš nějak mimo, to už není Lunetic ale Těžkej Pokondr," upozorním ho při zpěvu poslední části.
,,Aha, já si říkal, že je to tam nějaký divný. Proč by máma spala na WC," dal mi za pravdu Tibor, když si vzpomněl na tu parodii na Mámu.
,,Lunetici maj prej začít znovu zpívat," informoval Dave.
Všichni máme fakt dost, Tibor, Dave, pořád se pochechtávají, jak teplí bratři a dokonce se zajímají i o Lunetiky.
,,A co jako budou zpívat?" otázal se se zájmem Tibor?
,,Já nevím, třeba o svých zkušenostech s drogama a léčení," přemýšlel Dave.
,,Jsem zas sám, tak na co si lhát, že zas budu brát, to už vím. Proto zůstáváš tu se mnou, jsi moje jehla, jehla injekční..." zareagoval okamžitě Tibor právě vymyšleným textem.
,,Ty jo, mohli by si tě najmout."
,,Vždyť jsou už vyléčení, ne?"
,,Mámu už zpívat nemůžou, tak teda jedině: Jsem tvůj strejda, tvůj strejda, který tě má nade vše rád, jsi jak kouzelná víla, co mi dává chuť... (perverzní pokračování raději nenapíšu)," zaimprovizoval zase Tibor.
Nemít Tibora, tak se v té škole snad unudíme :-)
sobota 5. prosince 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat