sobota 5. prosince 2009

NENÍ BABA JAKO BABA

Letní brigádničení mě zaválo do jedné fabriky. Neříkám továrny, ale fabriky, protože majitel je skrz naskrz Němec. Tím pádem tu mají popisy, nápisy, přepisy, podpisy, zápisy, úpisy v němčině. To by takový problém nebyl, kdyby to nebyla sladce nuchutná strojní němčina.


První úkol, který jsem měla dělat, bylo lisování reflektorů. Pro tuto akci jsem si měla vyložit papírem nějaký "gitr". Proboha, jak mám vyložit papírem nějakou mříž (das Gitter = mříž)? Pokud tím vůbec mysleli mříž, člověk nikdy neví. Nakonec se ukázalo, že "gitr" je zkráceně Gitterbox a to už vyložit papírovým materiálem lze.


Fabrika má samozřejmě i svůj živý inventář, či-li zaměstnance. A to je teprve to pravé pošušňáníčko. Zdejší muži až na výjimky jsou celkem v normě, ale ty dámy...


Ve fabrice jsou pro montážní práce pro všechny k dispozici dílenské židle. Cože? Říkám, že pro všechny? Omyl, ženy se tu o ně kdysi popraly, takže těch pár židlí náleží jen těm vyvoleným bojovnicím, které si je i podepsaly a pod jménem nechybí ani nápis: "Nesahat!!!!!" Běda tomu, kdo si na jejich milovanou židličku sedne, i když ji samy zrovna nepoužívají. A já si sedla a sedám dál... pročpak mě ty láskyplné ženy nemají moc rády?


Tuhle byl přivezen Gitterbox plný nových látek na čištění strojů. Bylo tam i pár velkých kusů tkaniny. A co milé dámy udělaly? Co myslíte? Vzaly si ty kusy? Ano, vzaly si je, ale na tom by nebylo nic špatného, kdyby si je vzaly kultivovaně, vždyť se to po použití stejně vyhazuje a nikomu ani nevadí, když si někdo pár kusů vezme. Takže zde problém není.
Ale protože těch velkých kusů tam bylo jenom pár a v různých barvách, tak se rozjela celkem drsná bitka.
,,Jé, ty máš modrej, ja chcu taky modrej."
,,Nedám, tady máš oranžovej, ten je taky velkej."
,,Nechcu, je hnusnej, chcu modrej."
,,Modrej je můj!"
,,Není, naval!"
,,Nedám!"
,,..."


,,Já chcu taky něco."
,,Tak si vem."
,,Tady sou samý malý."
,,Tvoje smůla."
,,Ty máš dva, dej mi."
,,Nedám, mělas přijít dřív."
,,..."
Přihlížející pánové měli o zábavu postaráno. Mistr se řezal smíchy, seřizovači se řezali smíchy, já se řezala smíchy.


Nebo tu mají lepidla na slepování zdejších výrobků. Toho využila jedna dáma a nemalé množství lepidel přemístila do svých montérek. Do každé kapsy svého pracovního úboru umístila tři lepidla a zbytek obsahu krabice vysypala do výstřihu oděvu, ve kterém se právě nacházela. Vznikla tedy těhule a čekala lepidla. Posléze urychleně zamířila směr dámské šatny a z montérek vše přestěhovala do svého nemalého zavazadla. A jestli neumřela, šťastně si lepí dodnes.

Žádné komentáře: