PŘEHLÍDKA MACHRŮ

Ve fabrice se nesmí požívat alkoholické nápoje, což je logiské, poněvadž by mohlo dojít k úrazu. Ale tento fakt není logický zejména pro jednoho muže. Někdy má svůj den a do zaměstnání přijde v značně nevhodném stavu.

Jednou v tomto kymácivém stavu bez úhony přežil do polední přestávky. Pak ale přišel k jednomu stolu a patrně proto, že je rozměrově řešen více do šířky než do výšky, spadly mu kalhoty. I přes značnou otupělost své mysli si tohoto jevu povšiml a bleskurychle se ohnul, aby kalhoty umístil do původní polohy. Jenže si neuvědomil, že se před ním nachází stůl a udělal s ním"Berany, berany duc". Po této zkušenosti si uvědomil, že by bylo bývalo opravu lepší přemístit své jinak rozměrově řešené tělo do tepla domova. Jen podotýkám, že měl asi měsíc staré auto, kterým přemístění bylo uskutečněno do práce. Z práco ho raději vezl jeden obětavý kolega.


Pan majitel z Německa je velmi přizpůsobivý člověk, nebo si to alespoň myslím. Jako první se ujal možnosti v Česku diskriminovat ženy. Muži jsou tedy placeni časově, kdežto ženy úkolově. Takže muži se nemusí příliš honit, aby splnili nějaké normy a když je nikdo nevidí, tak si i pokecají. Ale ženy mají zadán počet kusů za hodinu a ten se snaží splnit, i když je velmi nadhodnocený. Jelikož patří mezi kur hrabavý, nejsou schopné se domluvit a všechny dělat pomaleji. Raději se strhají a mají zdravotní potíže. A když je u některé činnosti náhodou nutných poměrně málo kusů za hodinu, dělají, ci jim síly stačí, aby měly nad limit a tím víc peněz. Já vím peníze jsou lákavé, ale za takovou cenu? takže , když majitel vidí, že u některé ho úkolu jsou velké nadnormy, danou normu zvýší. Ženy ještě zrychlí, aby se předváděly i před sebou navzájem, jak jsou výkonné. Seřizovači, ketří mají na starost jejich stroje jejich marné snažení a postupné zrychlovýní kvůli zvýšeným normám vidí a jen se smějí jejich podivnému uvažování.


Nebo jedna žena nadělá do gitterboxu výrobky. Ví, že je neudělala moc svědomitě, proto pro ni nejjednodušším řešením je vyměnit Warenbegleitzettel (něco jako průvodka) s jiným gitterboxem stejného výrobku. Takže případná reklamace padne na hlavu nevinné oběti, která to bude mít strženo z platu.


Každý zaměstnanec má povinnost zadávat vyrobené kusy do počítače, ale i ručně zapisovat na Arbeitsnachweis (výkaz práce). To je jasná příležitost žen kontrolovat ostatním jejich výkonnost. ,,Je paní Kropáčková lepší nebo horší než já? Sakra je lepší, to bude mít víc peně, ale já to tak nenechám!" Druhý den paní Kropáčkové přihodí pár zmetků, aby o ty peníze přišla při reklamaci.

Ženy nenachává chladnými ani tekuté dílenské mýdlo i přesto, že mu uklízečka, aby se lépe používalo, uřízne víčko. Každý týden z dámských záchodů alespoň dvě piksly zmizí. Z pánských ovšem prý ne.

Paní uklízečka je také story sama pro sebe. Stane se, že mě jednou za čas odchytne v šatně (modlívám se, aby to nebylo často) a začne mi vykládat, jak ráda uklízí, jak jí to baví. Mám chuť říci jí, že na to jak ji to baví to není vidět. Ale udržím se a pomyslím např. na dveře od kabinek na dámských záchodech, které myje pouze z jedné, vnějčí strany jenom, když tam někdo je, takže také velice nepříjemný zážitek. Nebo vytírá šatny a chodbu v okamžiku střídání směn, aby ji každý při úklidové činnosti viděl. Takže výsledek práce je ještě horší než nulový, protože od oleje černé boty zaměstnanců na mokré podlaze udělají ještě větší šlápoty než zasucha. A uklizečka, když je někomu hloupé šlapat po mokrém, vždy vesele volá: ,,Jen pojďte, pojďte, já to znova setřu, mě to hrozně baví!" ,,A že to není vidět, paní." si leckdo také pomyslí...


Nebo jindy. meju si na toaletách ruce, přijde uklízečka, aby ulehčila svému močovému měchýři. Normální žene vejde do kabinky, kterou za sebou za vře, apokod to lze, tak i zamkne. Ale paní uklízečka ne. Ta vejde do kabinky, nechá dokořán a ještě na mě mluví. A ještě než stačím vzít roha se důkladně utře...omg...


A ještě tu je např. sekretářka, která kontroluje souhlas mezi ručne psaným výkazem práce a počítačem, dělá výplaty a já ještě nevím co. Je to drbna prvního kalibru a mezi ženami je tudíž velmi oblíbená. Vynáší informace o vedení podniku, kde a s kým bydlejí, kolik jim je let, platy apod. Babizny jsou z toho velmi nadšené a blahem se při pomlouvání rozplývají. Každý den si sekretářka stopne k nějaké pro tyto informace nadržené ženě, ketrá mezi tím pracuje a spustí. Občas si i něco vymyslí a dotyčný, když se to k němu donese, se nestačí divit. Takto jsem se dozvěděla, že jsem příbuzná s ředitelem (kdybych byla, tak mám snad lepší flek, ne?), kradu na WC mýdla a všeobecně vyvádím zajímavé kousky.



A propos: Sekretářka mi řekla, že někoho tak blbého jako já ještě neviděla, což ji pro mě z neznámých důvodů vytočilo, když jsem jí to také potvrdila, a také jsem se stala nejhorším zaměstancem.